oficiální stránky obce

Historie obce Cheznovice

V nejstarších písemných dokladech má obec jméno Chaznovice a Chezňovice, ale brzy se objevuje tvar Cheznovice, který se používá dodnes. Cheznovice je ves „lidí Chaznových“. Tento výraz se k nám dostal nejspíše z jihu, ze severotureckého tvaru „gazna“ – poklad, a ostatní Slované ho také převzali (srbo-chorvatsky hazna = poklad, bulharsky hazná = poklad(na).

Cheznovice vznikly pravděpodobně za vlády posledních Přemyslovců a vlády Lucemburků. 
V druhé knize provolací desek zemských se nachází z 2. října 1370 nejstarší písemná zmínka o existenci Cheznovic. Podle tohoto zápisu vlastnil Cheznovice Smil z Libomyšle. V dochovaném originálním textu rožmberského urbáře je o existenci Cheznovic zmínka z r. 1374. Od r. 1336–1426 patřilo panství nedalekého zbirožského zámku Rožmberkům a do tohoto majetku byly zahrnuty i Cheznovice. V r. 1426 postoupil zbirožské panství Oldřich z Rožmberka císaři Zikmundovi, který majetek předal Kunatovi Kaplíři ze Sulevic. Poté následovali další majitelé. Asi v r. 1477 byly Cheznovice prodány bratřím Jaroslavu a Zdislavovi ze Štemberka. Od r. 1495 dal dědičně statek Cheznovice s příslušenstvím král Vladislav II. (1471–15l6) za věrné služby bratřím Janovi a Kunatovi Pešíkům z Komárova a dále jejich dědicům.

Ze 16. století není o Cheznovicích žádná zpráva. Teprve počátkem 17. stol. v r. 1623 existují doklady, že Cheznovice vlastnil Václav Pešík z Komárova, který byl věrným vyznavačem podobojí. Pro účast na stavovské vzpouře mu byla třetina majetku, včetně Cheznovic, zkonfiskována a v témže roce byl majetek prodán hraběnce Marii Slavatové, roz. z Valdštejna. 
Po její smrti byl majetek postoupen Eusebii z Martinic s tou výjimkou, že honby na zvěř byly vyhrazeny ke královskému panství zbirožskému. Cheznovice pak vlastnil hrabě Maxmilián z Martinic a patřily k panství hořovickému. Dalšími majiteli byli hrabata Vrbnů a knížata Hanavští (1852–1945).

Miloš Dostál Mgr. – historik, Malířská 14, 170 00 Praha – dodal obci dne 28. 1. 2009 faksimilii – reprodukci historické listiny k dějinám obce z 5. dubna 1385. Jedná se patrně o třetí nejstarší zmínku o naší obci.
 V minulosti se v okolí Cheznovic těžila železná ruda. Při primitivních začátcích to byla těžba povrchová, nejčastěji štolami vedenými do svahů. Doly patřily ke komárovským železárnám. Těžba rudy byla ukončena v r. 1875, naposledy se těžilo ve „Žlebci“. V r. 1420 byl vybudován rozlehlý rybník (na dnešní „Panské louce“), který byl zrušen velkostatkem hořovickým v r. 1898.

V lesích kolem Cheznovic se také pálilo dřevěné uhlí a vyráběla se lesní sůl (flus, potaš). Flus se získával vylouhováním z dřevěného popela. Po domácku se také vyráběl šindel. V Cheznovicich bylo též 25 cvokařských dílen, tzv. „veřtatů“, kde pracovalo 147 dělníků. Cvokaři vykonávali tuto činnost jen v zimním období, v letních měsících pracovali na stavbách a v jiných příležitostných zaměstnáních.

V kraji bylo velmi rozšířeno zemědělství. Hospodařili zde větší i menší rolníci až do r. 1950, kdy bylo založeno zemědělské družstvo. To bylo v roce 1972 sloučeno s JZD Kařez, a bývalé JZD Cheznovice se stalo přidruženou farmou. Později však došlo k dalšímu slučování a ze stávajících JZD Kařeza, Strašic, Těškova a Zbiroha, vznikl velký zemědělský celek JZD ČSSP Zbiroh, nyní Zbirožská, a.s. Zbiroh.

Tak jako jinde v okolí, i v Cheznovicich vznikaly různé spolky, družstva a další organizace. První, vzdělávací spolek, byl založen v r. 1896 a nesl jméno „Svobodoslav“. V r. 1900 byl založen Občansko-hospodářský spolek. Kampelička byla založena v r. 1901. Následovala řada dalších spolků, např. Svaz západočeských domkářů, Vodní družstvo, Svaz cvokařů atd. Plno jich později zaniklo, některé ale působí dodnes. Např. v r. 1903 byl založen Sbor dobrovolných hasičů, který má za sebou více než 100 let působení.